Návrh věřitele k soudu je často spouštěčem celé akce, která se nazývá zkráceně exekuce. V ČR takovým procesem prochází dlouhodobě stovky tisíc lidí, z nichž někteří z nich mají před sebou dokonce tzv. vícečetnou exekuci. A jaký soud o tom všem rozhoduje? Co patří do jeho kompetencí a jakým způsobem vlastně komunikuje s exekutory? Právě na něj se obracejí dlužníci, kteří mají podezření, že je exekutor vůči nim podjatý. A to není vše, neboť v určitých případech může rozhodnout o změně exekutora.
Institut exekutora žije dvacet let
Před tím, než byl v ČR zaveden exekutorský řád, nesplacené dluhy řešily soudy. Takové jednání se ale ukázalo jako dlouhodobě neefektivní. Proto vznikl titul exekutora, kterých je v současnosti přes 150 a exekuční soud jim jen přiděluje práci nebo v některých případech rozhoduje o tom, že budou od případu odejiti. Tento soud je obvykle okresním soudem, který spadá do regionu, v němž má trvalé bydliště povinný, tedy vlastně ten, proti komu bude konkrétní exekuce vedená. A jaká taková akce probíhá? Jaký je postup, který čeká na věřitele a co je nutné předložit, aby došlo k rozhodnutí?
- Věřitel podá návrh, aby se exekuce rozběhla. Měl by přidat rozsudek, platební rozkaz atd.
- V případě, že jsou splněny legislativní podmínky, soud může nařídit konkrétní exekuci.
- Poslední slovo bude mít v tomto směru exekutor, který obdrží exekuční titul od soudu.
Co tady vlastně rozhoduje?
Největší otázkou je, který soud převezme úlohu exekučního soudu. Obvykle jde o místně příslušný, tedy ten, kdo má povinný hlášenou trvalou adresu. Obvykle jde o okresní soud v konkrétním místě, kde dlouhodobě žije. Ale co dělat, když například vůbec není v ČR? Rozhoduje region, v němž má majetek, který může být předmětem exekuce, bez ohledu na jeho výši nebo to, že jde například o nemovitost. Vždy se lze dopátrat nějakého vodítka, které rozhodne. V krajním případě je pověřen Nejvyšší soud, který pak vybere jednu z nižších instancí, aby se exekuci věnovala.
O čem exekuční soud rozhoduje?
Poté, co je nařízena exekuce a soudní exekutor začne konat, už nemá exekuční soud mnoho práce. Tedy za předpokladu, že vše probíhá podle původních plánů. Pokud tomu tak není, lze exekutora vyměnit, a to po úspěšně podané námitce, která směřuje na podjatost nebo při žádosti o odklad exekučního řízení, kterému exekutor nevyhověl. Odvolání je totiž možné a v praxi se tak často děje. Více než dvě desetiletí poté, co systém exekucí doznal mnoha dnešních úprav po kritice ze strany odborníků a veřejnosti, se mluví o dalších úpravách. To, jaké vlastně budou, ukáže až budoucnost.
Rovnováha mezi právy věřitelů a dlužníků
Současná podoba exekučního řádu se snaží o vyvážený postup směrem ke dlužníkům i věřitelům. Exekuční soud pověřuje exekutory, protože ti si bez exekučního titulu nemohou dovolit, aby exekuci zahájili sami, vždy potřebují právní podklady. Pokud je nemá, nelze nijak jednat. Věřitelé proto musí vyčkat, až se celý tento proces odehraje v souladu s aktuálně platnou legislativou. A kdo vysloví verdikt ve věci odvolání směrem k rozhodnutí soudního exekutora? Bude to krajský soud, který reprezentuje danou oblast.
Exekuční soud potřebuje exekuční titul
Začátek je vždy stejný, návrh na exekuci musí být nějak právně podložen, tedy je nutné, aby byl k dispozici exekuční titul. Exekuční soud pak musí vše uznat a teprve poté exekuci nařídí, na první pohled tedy jde o komplikovaný proces. Zadost ale musí být učiněno oběma stranám a zejména pak platnému právnímu řádu, který myslí na vyváženost.